Alter Eko

Kvůli vyluxovanému trhu práce začaly české firmy ve velkém najímat seniory, ženy na mateřské a další opomíjené skupiny. Jde o trend, který přežije i stávající ochlazení ekonomiky. Dlouhodobě neobsazených pozic totiž přibývá, znalosti a dovednosti dlouho přehlížených mohou s tím spojené probémy (vy)řešit. V příštím díle se zaměříme na novou dělbu práce mezi lidi a roboty.

Některé pracovní pozice v důsledku ochlazení ekonomiky zmizí a s růstem už se nevrátí. I proto se blížící konec hospodářského cyklu dotkne zejména práce s nižší přidanou hodnotou. Výzvy a příležitosti nicméně bezpochyby zasáhnou i ty na opačném konci spektra; ani oni by tak neměli zapomenout na osobní brand. Příště budeme mluvit o tom, jak firmy mohou najít a udržet talent.

Stále více (nejen) studentů má psychické problémy a vyhledává kvůli tomu profesionální pomoc. Na jednu stranu je dobře, že tak dochází k detabuizaci tohoto tématu, na tu druhou je strašné, že čelíme takovému stresu, že k něčemu podobnému dochází. Odpovědí je užívat si každý moment a obecněji lehkost bytí. Příště se zaměříme na to, co dělat dnes, aby člověk uspěl na trhu práce zítřka.

Bez elementární znalosti výpočetní techniky člověk napříště nenajde uplatnění takřka v žádném oboru. To, jak ji správně využívat (nejen) k nalezení a zpracování informací, by tak mělo být základem osnov pro 21. století. Školy by ale neměly bezhlavě nakupovat a vyučovat technologie jen proto, že jsou v kurzu. Další díl se zaměří na stres, s nímž se nejen studenti dnes musí vypořádat.

Stále více českých studentů se vzdělává mimo školu. Populární jsou zejména online kurzy nabízené (i) nejprestižnějšími světovými univerzitami. Jde o jistou nadstavbu pro talentované a zvídavé, kterou oceňují zaměstnavatelé i tradiční vzdělávací instituce, jak vyplývá z třetího dílu naší série natočeného studenty. Příště se zaměříme na technologie a vzdělávání v 21. století.

Česko už dávno není (jen) levnou montovnou, podle mnohých ukazatelů vypadá v tomto ohledu struktura naší ekonomiky lépe, než například Rakouska. K tomu, abychom kvalitu udrželi, respektive nadále rozvíjeli, je nicméně třeba vylepšit vzdělávání. To totiž dnes až nebezpečně připomíná stav před čtvrt stoletím. V dalším díle se zaměříme na alternativy k tradičnímu vzdělávání.

Škola by měla naučit globální pohled, kritické myšlení a… psát všemi deseti. To vše kultivuje renezančního člověka, který se dokáže kreativně postavit k jakémukoli problému, a je tak v podstatě pro každý byznys zajímavý, říká zakladatel jednoho z českých startupů, který to z garáže dotáhl až na vrchol.   Příště se zaměříme na strukturu ekonomiky a měnící se požadavky na pracovní sílu.

České školy by měly klást důraz na kvalitu, jen špička – a přechodně chvost – totiž přežijí nastartovanou disrupci trhu práce. Největším nedostatkem v tomto smyslu je dnes málo zkušeností s praxí a také neschopnost vidět věci v globálu. I přesto tu máme světové studenty, což (některá) chystaná opatření podpoří. Další díl se zaměří na to, co ze školní látky člověk (ne)potřebuje v byznysu.

Učitelé v českých školách často vystupují autoritativně a tím ničí zvědavost a lásku k vědění. Možná i proto, že mnozí zapoměli, jaké to je být dítětem. Situaci pak komplikuje také rigidita systému, za kterou může ministerstvo i vedení škol. Přesto existují výjímky, jak potvrzuje první rozhovor naší série vedený studenty. Další díl bude zkoumat rozdíl mezi tím, co učí školy a co čeká (český) byznys.

České školství je podfinancované, o čemž svědčí mimo jiné srovnání se zeměmi s nejúspěšnějšími vzdělávacími systémy. I proto nezvládá reagovat na měnící se potřeby ekonomiky, jejíž struktura se v důsledku megatrendů (z)mění. Náprava je podmíněna ochotou politiků cílovat horizont přesahující volební cyklus. Ve druhém díle zástupci studentů a učitelů načrtnou ideální školu 21. století.

Globální ekonomiku zítřka budou formovat megatrendy, které je možné sledovat už dnes. V jejich důsledku budou naše životy chaotičtější a méně předvídatelné, i tak bude v Evropě dobře. A to přesto, že jí v technologiích, jež patří mezi nejvýznamnější hybatele dneška, ujel v porovnání s US a progresivní Asií vlak. Příštím podcastem odstartujeme podzimní sérii věnovanou vzdělávání a trhu práce v 21. století. Půjde o přípravu na letošní český Davos v Kostelci nad Orlicí.

České školství chrlí poslušné roboty, což může naší ekonomice zlomit vaz. Úspěch ve světě zítřka totiž bude podmíněn inovativností a kreativitou, stručně schopností reagovat na nečekané situace i epochy; podobně jako produkční tým Alter Eko, kterému ochořel respondent a namísto avizovaného dílu zaměřeného na environment tak nabízí nepublikovanou část rozhovoru Čábelová/Kartous.  Další díl se zaměří na globální i lokální ekonomiku v roce 2054.

Svět je na hraně ekologické katastrofy, kvůli informačním válkám všeho druhu a související nedůvěře v experty je nicméně jednoduché tuto hrozbu bagatelizovat. Stávající situace přitom nahrává různým šíbrům, kteří podobně jako čeští solární baroni dokážou poptávku po alternativě k zažitým pořádkům zneužít. V dalším díle se zaměříme na environmentální výzvy a mýty.

Svět je nejen v důsledku technologií stále rychlejší a chaotičtější, pomyslná kotva v podobě tradičních hodnot i proto mizí. Na její místo se dere povrchnost, hulvátsví a další neduhy, jež tradičně signalizují pád říší. O tom, zda se historie zopakuje, a nebo demokracie západního střihu přežije, se rozhoduje právě teď. V dalším díle se zaměříme na politiku a politikaření za 35 let.

České školství chrlí poslušné roboty, což může (nejen) naší ekonomice zlomit vaz. Úspěch – tedy konkurenceschopnost – je totiž podmíněn schopností učit se novým věcem, které nám umožňují reagovat na nečekané situace i epochy. V Česku se přitom v tomto smyslu potřebných věcí učíme málo a navíc pomalu. Příště se zaměříme na střet rychloobrátkového světa a trvalých hodnot.

Auto zítřka bude nositelem služby, o produkt jako takový půjde až ve druhé řadě. Významnou roli v oblasti mobility budou i proto hrát Google, Facebook a spol., tedy firmy nabízející zábavu a poučení (nejen) na cesty. Několik tradičních automobilek to přežije, jejich význam – i v rámci produkce vozu – ale poklesne.  V dalším díle se zaměříme na školu a obecněji vzdělá(vá)ní za 35 let.

Stávající měnový systém opřený o tradiční (nad)národní měny je pod tlakem, alternativy přitom i kvůli odporu strážců současných pořádků nemáme. Netradiční a neznámé monetární praktiky se tak napříště stanou ve snaze o stabilizaci normálem, přesto bude zítřek divoký. Vyplatí se proto diverzifikovat. V dalším díle se zaměříme na auta a automobilový sektor za 35 let.

Technologie, demografie a další megatrendy (z)mění zažité obchodní modely. Švarcsystém se stane standardem, práce s daty – dnes v případě nejefektivnějších firem dosahující tak 15% potenciálu – nutností a krátká životnost i těch na špici realitou. Česko se přizpůsobí, nebo bude mít problém.   V dalším díle se budeme věnovat podobě peněz a měnových systémů v roce 2054.

Až si umělá inteligence uvědomí sama sebe, může se rozhodnout nás “vypnout.” To ale není jediné riziko spojené se stávající fází technologické (r)evoluce: mnozí se vzdali nemalé části osobní svobody výměnou za pohodlí zajištěné technologiemi. Hrozba zneužití něčeho podobného přitom narůstá. Další díl bude věnován úspěšné firmě v 21. století.

Práce se v důsledku automatizace a dalších megatrendů (z)mění – a společně s tím se nakonec změní i to, jak lidé sami sebe vnímají. Cesta k poznání nicméně nebude jednoduchá, kyberprostor totiž otevřel zcela novou dimenzi lidské existence. I proto už nejsou projekty jako základní (ne)podmíněný příjem sci-fi.   V dalším díle se zaměříme na velkého bratra, vzor 2054.